O józe

Nelhaní – SATJA

Žít v pravdě znamená dostat do souladu svoje činy a slova. Je to jeden z nejobtížněji splnitelných požadavků. Někdy lžeme proto, že chceme zastřít nedostatky, jindy ze strachu, prospěchářství, lenosti, ctižádostivosti či závisti. Lež slovem i skutkem je vždy projevem nečestnosti.

Nekradení – ASTÉJA

Nebrat si, co mi nepatří, má mnoho různých podob. Nekrást majetek je ta, která nás napadne jako první, ale za krádež je možné považovat i to, že si přivlastňujeme cizí myšlenky či nápady, nebo že okrádáme sebe i druhé o čas. Domyšleno do důsledku stejným okrádáním je i situace, kdy si své pošramocené sebevědomí vylepšujeme na úkor druhého nebo že neodvedeme svou práci tak, jak by bylo třeba, že věci děláme jen „na oko“.

Nevášnivost – BRAHMAČARJA

Zdrženlivost v požitcích neznamená askezi a celibát, ale hospodárné zacházení s vlastními možnostmi a energií. Bezhlavým a okamžitým naplňováním našich tužeb se rychle vyčerpáváme a není snadné tomu v dnešní světě odolat. Za požitky jsou obvykle považovány příjem potravy, nápojů a sex, ale nezdrženlivost se může projevit třeba i provozováním záliby, které přerostlo v chorobnou vášeň.

Neulpívání – APARIGRAHA

Nehromadění, nehrabivost nás učí nezaujatému postoji k osobnímu vlastnictví hmotnému i duchovnímu. Radí nám přistupovat ke všemu jako pouze zapůjčenému pro tento život. Užívej, ale nelpi! Ani na majetku, ani na ničem jiném: na úspěchu, kráse, zvířeti, lidech, třeba i na vlastních rodičích nebo na dětech – dát to nejlepší a nechat je jít vlastní cestou. Na mnohém lze ulpívat, a to nás činí závislými.

Pět zásad NIJAMY

Čistota – SAUČA

Sauča znamená nejen vnitřní pročištění orgánů, ale i odstranění nečistot z mysli. Tělo a mysl jsou tvořeny smyslovými dojmy, které vstřebáváme z vnějšího prostředí. Všechny zvuky, doteky, obrazy, chutě i pachy nesou energii a informace, které se v nás metabolicky přeměňují. Sauča proto nabádá k tomu, abychom vědomě vybírali takové druhy potravy, které vyživují tělo, mysl i duši, trávili čas s lidmi, se kterými se cítíme dobře, v prostředí, které nám vyhovuje, a usilovali o čistotu svých myšlenek i činů.

Spokojenost – SANTOŠA

Santoša představuje nepřítomnost touhy zmnožovat své životní potřeby, je to spokojenost s tím, co je. Spokojenost nastává v okamžiku, kdy se oprostíme od potřeby vládnout nad situací, vše řídit a mít moc. Když zápasíme s nynější chvílí, bojujeme tím proti celému vesmíru. Spokojenost však nepředpokládá rezignovaný souhlas se vším, co nastane, ale přijetí toho, co se odehrává. Je to rozpoložení, ve kterém je vnitřní klid naprosto nezávislý na okolnostech a dění.

Sebekázeň – TAPAS

Tapas není askeze či odříkání. Prvotní význam slova tapas je ale oheň. Ohni přináleží stravování výživných i jedovatých látek a zdravý vnitřní oheň lze přirovnat ke správně fungujícímu metabolismu, neboť dokáže přeměnit všechny nečistoty. Lidé často spojují sebekázeň se strádáním, ale ti, kdo už dlouho setrvávají u jogínského způsobu života, říkají, že jsou disciplinovaní proto, že seřídili svůj biologický rytmus s rytmem přírody, a příroda má svůj řád.

Sebepoznání – SVADHJÁJA

Klasický překlad „bytost oddaná studiu duchovní literatury“ je trochu zavádějící, neboť v jádru znamená svadhjája studium sama sebe. Představuje pohled do vlastního nitra, který nám dříve či později umožní pochopit vlastní hodnotu a prohloubí umění postavit se objektivním událostem. Svadhjája nás učí porozumět sobě samému, konat věci účelné, a nikoliv zbytečné, mluvit jen tehdy, máme-li co říct, neulpívat na povrchu, ale dobírat se vnitřní podstaty a odhalit pravdu.

Oddanost vyššímu principu – IŠVARA PRANIDHANA

Išvara Pranidhana se většinou překládá jako víra nebo oddanost Bohu, vyššímu principu, chcete-li. Přestože bezmeznost uznáváme, lidská mysl má tendence k utváření hranic. Išvara Pranidhana vyzývá k odevzdání se běhu světa, oddanému vložení se do rukou neznáma.

Pokud máte chuť studovat více, zdrojů a literatury je dnes spousta.