Za ájurvédou do Indie

Na přelomu let 2025 a 2026 jsem si nadělila narozeninový dárek – ájurvédský pobyt v indické Varkale.

Při výběru resortu, platbou, transportem z letiště, ale při vyřizování víza mi výrazně pomohla paní Ivana Baldo, která trvale ve Varkale žije, pronajímá zde krásnou vilu Utopia a provozuje malou cestovku www.anahatatravels.cz.

Letěla jsem 27. 12. 2025 jen s batohem na zádech, a to kvůli transferu mezi terminály na dubajském letišti. Nejprve se Smartwings a do cíle Tiruvanantapuram s Emirates. Vše proběhlo hladce, jen vízové odbavení v cíli bylo trochu zdlouhavé, no koneckonců byli jsme už v Indii. Domluvený taxikář na mne však počkal, a tak jsem se – po hodinové jízdě – nad ránem ocitla v Masy Ayurveda Hospital v péči doktora Innocenta Bose. Hned v 8 mne čekala vstupní konzultace, pak první ájurvédská snídaně, welcome masáž a seznámení s režimem kliniky.

Protože jsem měla pobyt relativně dlouhodobý, prošla jsem úvodním třídenním detoxem, který spočíval v ranním šálku léčivého ghí, celodenním popíjení teplého detoxikačního nápoje a lehké večeři. Po celou dobu detoxu se nedoporučuje koupel, a to ani ve sprše….mimo jiné kvůli tomu, že voda narušuje procesy spojené s odstraňováním toxinů a přirozenou rovnováhu pokožky. Každý den jsem měla možnost konzultovat vše s lékařem a vážit se. Žádné žaludeční ani střevní problémy se po ghí nekonaly. Jen pocit lehkosti a každý den minus o jedno kilo.

Poslední den detoxu byl právě Silvestr. Indové se moc těšili na ohňostroj a odpalovali rachejtle, jen co se setmělo. Dostala jsem i dort, protože slavím 1. ledna narozeniny. Krásně jsem ho naporcovala a rozdala personálu: detox je holt detox :-))

Od 1. ledna tedy nastal pravý režim ájurvédské léčby: ranní jóga v yogashale v First Place, snídaně s čerstvým ovocem a fresh nápojem, po snídani ájurvédské léky.

Dopoledne patřilo očistným procedurám, konkrétně olejovým masážím, parnímu boxu, inhalaci a samozřejmě i vrcholné technice zvané shirodhara. To je tradiční ájurvédská procedura, často nazývaná jako „masáž třetího oka“. Během terapie vám na čelo (oblast mezi obočím) nepřetržitě stéká tenký pramínek teplého bylinného oleje. Slouží k hlubokému uvolnění nervového systému, odstranění stresu a zlepšení kvality spánku. Po terapiích je dobré si chvíli odpočinout a pak už byl čas na oběd. Ten sestával z barevného talíře sestaveného z nejrůznějších druhů zeleniny, kterou jsme často vůbec neznali, ochucené tak, aby talíř v souladu s pravidly ajurvédského stravování zahrnoval různé chutě: nasládlou, kyselou, svíravou, hořkou. Nechyběla rýže různých barev, případně indické placky. Po obědě opět klidu na lůžku, pak procházka po pláži, nebo na Cliff, centrum turistických obchůdků a kaváren, plavání v moři nebo v bazénu, který jsem měla hned na zápraží.

Kolem šesté večer lehká ale vždy výborná večeře. Veškeré jídlo bylo samozřejmě vegetariánské, upravené s kořením tak, aby uklidňovalo zažívání všech klientů. Po večeři jsme si poseděli v ájurvédském baru a vypili svoje medicíny a s velmi milými spolupacienty z různých koutů Evropy popovídali, jaký jsme měli den. Spát se chodilo celkem brzy, ostatně stmívalo se kolem sedmé. Byla tu však dostupná wifi, tak jsme mohli zavolat domů, poslouchat podcasty, číst…

Několikrát jsme vyrazili do National Centre for Performing Arts na ukázku tradičních indických tanců. V jógovém centru jsme si užili sound healing i silvestrovský satsang, při kterém jsme se loučili se starým a vítali nový rok.

Velkým zážitkem byla i návštěva Sivagiri Siva Temple v době tradiční poutních dní. Kilometry stánků s úplně vším, co vás napadne, tisíce Indů, klaksony, prach a mumraj. Jednou stačilo.

Úplně jiná, o poznání více duchovní byla návštěva Sree Janardhana Swamy Temple, který jsem navštívila s Ivanou Baldo a dalšími krajankami, se kterými jsem se setkala v resortu. Více než dva tisíce let starý chrám promodlený a provoněný olejem, který se zapaluje v lampičkách po obvodu chrámu. Rituál, který má odvrátit negativitu, symbolizuje čistotu a přitahuje pozitivní energii, plamínky také pomáhají odstranit překážky v životě.

Varkala byla pro mne úplně bezpečným místem, po pár dnech jsem jezdila sama tuktuky, které tu stály připravené na malém parkovišti poblíž resortu. Nebála jsem se ani večerních návratů z kulturních akcí. Moc ráda jsem se toulala po plážích.

Pobyt utekl rychleji, než bych si přála. Při závěrečné konzultaci s doktorem Innocentem jsem dostala praktické rady ohledně stravování, běžné denní rutiny a také ájurvédské léky na tři následující měsíce. Rozloučila jsem se se všemi milými lidmi a nechala se odvézt taxíkem na letiště a komfortně s Emirates doletěla do Vídně (letenka sem o dost levnější) a odtud autobusem přes Brno do lednové zasněžené Prahy.