Babí léto na Korfu

Na samém konci léta 2024 jsme se se vydali na řecký ostrov Korfu. Letěli jsme celkem levně s Ryanair. Cesta tam pouze s příručákem a nazpátek s odbaveným zavazadlem, protože jsme si chtěli nakoupit a dovézt domů zásobu olivového oleje. Ubytování jsme si zajistili přes Pavlu Smetanovou, která na Korfu dlouhodobě žije, vydala o životě na ostrově několik knih a provozuje web ostrovanka.cz a také Korfu-servis.cz Z nabídky ubytování na tomto webu jsme si vybrali jednoduché studio Calypso v Paleokastře a nelitovali jsme ani minutu. Ke studiu se sice sestupovalo po schodech, ale ta blízkost moře, krásné výhledy a soukromí zahrady za to určitě stály. Branka z naší zahrádky a pár schůdku na pláž.

Počasí nám přálo, byla druhá půlka října, slunce hřálo tak akorát, každý den jsme se koupali, jen večer bylo dřív tma, no a do taverny jsme se přioblékli. Měli jsme půjčené auto, a tak jsme v pomalém tempu začali prozkoumávat ostrov rozlohou jen o málo větší než je Praha. První den jsme se vydali hornatou krajinou přes Lakones k mysu Drastis a upřímně jsme byli rádi, že už je po sezóně. Bylo tu i tak pořád hodně lidí…a tak jsme se toulali po pobřeží, horskými vesničkami, prozkoumávali taverny i markety v okolí Paleokastry…

Druhý průzkumný den patřil severovýchodnímu pobřeží s historickou benátskou loděnicí v letovisku Gouvia. Do dnešních dnů se dochovaly masivní obvodové zdi a majestátní klenuté oblouky, pod kterými kotvily lodě, je to trochu tajuplné, opuštěné, zarostlé vegetací.

Z Gouvie jsme pokračovali po pobřeží dál na sever na pláž Kassiopi a odtud zamířili do další jedinečné lokality – opuštěné vesnice Old Perithea, nejstarší trvale osídlené vesnice Korfu, která dnes funguje jako památkově chráněný skanzen. Výhledy do okolí, ruiny, opuštěná stavení i luxusně opravené domy sloužící turismu, to všechno na jednom místě. A samozřejmě výborné řecké jídlo v autentické taverně O Foros.

Třetí odpočinkový den jsme se pohybovali jen kolem komína, prošli jsme olivové háje v okolí Liapades. Rozprostřené sítě jasně naznačovaly, že sklizeň už se blíží. Ochutnali i kousek Corfu Trailu, který by se nám v budoucnu určitě líbil. Užívali jsme si hlavně naší soukromé pláže v ubytování. A poprvé zajeli na večeři do Doukades, kde najdete na malém dlážděném náměstíčku hned tři vynikající taverny. Prý se sem sjíždějí turisté z celého ostrova a v sezóně bez rezervace neuspějete…

Po dni odpočinku nás čekal nejvyšší vrchol ostrova Pantokrator s výhledy a docela studeným větrem. Tady už byl konec října znát.

Naštěstí v níže položených vesničkách bylo tepleji a přívětivěji, hlavně v kavárnách. Navečer jsme si konečně vyšlápli na kopec ke klášteru v místě našeho pobytu, v Paleokastře, ta má své kouzlo i za soumraku.

Další den nás čekala cesta na jih. Opět přes hlavní město, kde jsme si prohlédli tiché místo Britský hřbitov, památku na dobu britského protektorátu.

V tržnici u hradeb jsme se výborně najedli s místními, ale protože tu bylo na nás pořád dost turistů, vydali jsme se po východním pobřeží přes Benitses a vyhlášenou lisovnu olivového oleje Mavroudis až k laguně Korrisson, největšímu přírodnímu jezeru na Korfu. Tady byl opravdu boží klid. Zaparkovali jsme a prošli celou skoro čtyřkilometrovou Chalikounas Beach až mostku, který ji spojuje s Issos Beach.

Pláž je divoká, bez hotelových komplexů, s pozvolným vstupem do moře. Počkali jsme i na krásný západ slunce. Na této pláži se natáčelo hned několik scén seriálu, který vychází z autobiografických knih G. Durrella O mé rodině a jiné zvířeně.

Cestou domů jsme se zastavili v obrovském zahradnictví, kde už se chystaly na svou cestu do květinářství vánoční hvězdy. Zakoupili jsme malý olivovník a celou cestu přemýšleli, jak ho, spolu se dvěma kanystry olivového oleje, dostaneme domů.

Čekala nás další báječná večeře v Doukades, následující den zabalit a jen malý výlet na rozloučenou s tímhle pestrým ostrovem. Byla to jen ochutnávka, ale byla výborná. Pokud se nám to podaří určitě se chceme vrátit. Co takhle zkombinovat Corfu Trail s pobytem v Calypso??