Do této sekce vkládám čas od času to, co mne nejvíce zaujalo na jógové filosofii a co by mohlo možná zajímat i Vás.
Asi Vás překvapí, že i jógová filosofie má své „desatero“.
Říká se mu Jama a Nijama.
Jama formuluje to, co bychom dělat neměli a doporučuje nám zbavit se negací, Nijama nás naopak nabádá k tomu, co bychom dělat měli….
Začneme o základních principech Jamy:
Neubližování – Ahinsa
Nejedná se pouze o zjednodušené „nezabiješ“, týkající se živých tvorů (a z něj vyplývající vegetariánství) ale o ubližování, které můžeme způsobovat svými činy, (po)mluvou, ale i pohledem. Zlá, nebo závistná poznámka, úšklebek či pomluva může snadno znehodnotit člověka, jeho myšlenky a i činy. Dokonce i sám sobě může člověk ubližovat - necitlivým přístupem k sobě, podceňováním se, špatnou náladou, závistí či zlobou.
Nelhaní - Satja
Žít v pravdě znamená dostat do souladu svoje činy a slova. Je to jeden z nejobtížněji splnitelných požadavků. Někdy lžeme proto, že chceme zastřít nedostatky, jindy ze strachu, prospěchářství, lenosti, ctižádostivosti či závisti. Lež slovem i skutkem je vždy projevy nečestnosti.
Nekradení - Astéja
Nebrat si, co mi nepatří, má mnoho různých podob. Nekrást majetek je ta, která nás napadne jako první, ale za krádež je možné považovat i to, že si přivlastňujeme cizí myšlenky, či nápady, nebo že okrádáme sebe i druhé o čas. Domyšleno do důsledku stejným okrádáním je i situace, kdy si své pošramocené sebevědomí vylepšujeme na úkor druhého nebo že neodvedeme svou práci tak, jak by bylo třeba, že věci děláme jen „na oko“.
Nevášnivost - Brahmačarja
Zdrženlivost v požitcích neznamená askezi a celibát, ale hospodárné zacházení s vlastními možnostmi a energií. Bezhlavým a okamžitým naplňováním našich tužeb se rychle vyčerpáváme a není snadné tomu v dnešní světe odolat. Za požitky jsou obvykle považovány příjem potravy, nápojů a sex, ale nezdrženlivost se může projevit třeba i provozováním záliby, které přerostlo v chorobnou vášeň.
Neulpívání - Aparigraha
Nehromadění, nehrabivost nás učí nezaujatému postoji k osobnímu vlastnictví hmotnému i duchovnímu. Radí nám přistupovat ke všemu jako pouze zapůjčenému pro tento život. Užívej, ale nelpi! Ani na majetku, ani na ničem jiném: na úspěchu, kráse, zvířeti, lidech, třeba i na vlastních rodičích nebo i na dětech - dát to nejlepší a nechat je jít vlastní cestou. Na mnohém lze ulpívat, a to nás činí závislými.
Pokračujeme pěti zásadami, které se souhrnně nazývají NIJAMA.
NIJAMA je tradičně chápaná jako pravidla či příkazy osobního chování. Vybízejí nás k zamyšlení se nad otázkami, jak se chováme, když se nikdo nedívá, jak si počínáme, jsme-li jediným svědkem. Příkazy nijamy podporují čistotu, spokojenost, sebekázeň, duchovní rozvoj. Jsou vlastnostmi vyjadřujícími vyzrálost osobnosti a objevují se spontánně, jako výsledek přirozeného a harmonického života.
Sauča neboli čistota znamená vnitřní pročištění orgánů a zároveň odstranění nečistot z mysli. Tělo a mysl jsou tvořeny smyslovými dojmy, které vstřebáváme z vnějšího prostředí. Všechny zvuky, doteky, obrazy, chutě i pachy nesou energii a informace, které se v nás metabolicky přeměňují. Sauča proto nabádá k tomu, abychom vědomě vybírali takové druhy potravy, které vyživují tělo, mysl i duši, trávili čas s lidmi, se kterými se cítíme dobře, v prostředí, které nám vyhovuje, a usilovali o čistotu svých myšlenek i činů.
Santoša v překladu spokojenost představuje nepřítomnost touhy zmnožovat své životní potřeby, je to spokojeností s tím, co je. Spokojenost nastává v okamžiku, kdy se oprostíme od potřeby vládnout nad situací, vše řídit, mít moc. Když zápasíme s nynější chvílí, bojujeme tím proti celému vesmíru. Spokojenost však nepředpokládá rezignovaný souhlas se vším, co nastane, ale přijetí toho, co se odehrává. Je to rozpoložení, ve kterém je vnitřní klid naprosto nezávislý na okolnostech a dění.
Tapas se překládá jako sebekázeň, askeze či odříkání. Prvotní význam slova tapas je ale oheň. Ohni přináleží stravování výživných i jedovatých látek a zdravý vnitřní oheň lze přirovnat ke správně fungujícímu metabolismu, neboť dokáže přeměnit všechny nečistoty. Lidé často spojují sebekázeň se strádáním, ale ti, kdo už dlouho setrvávají u jogínského způsobu života, říkají, že jsou disciplinovaní proto, že seřídili svůj biologický rytmus s rytmem přírody, a příroda má svůj řád.
Svádhjája je sebepoznáním. Klasický překlad „bytost oddaná studiu duchovní literatury“ je trochu zavádějící, neboť v jádru znamená svádhjája studium sama sebe. Představuje pohled do vlastního nitra, který nám dříve či později umožní pochopit vlastní hodnotu a prohloubí umění postavit se objektivním událostem. Svádhjája nás učí porozumět sobě samému, konat věci účelné, a nikoliv zbytečné, mluvit jen tehdy, máme-li co říct, neulpívat na povrchu, ale dobírat se vnitřní podstaty, odhalit pravdu.
Íšvara Pránidhána se většinou překládá jako víra nebo oddanost Bohu, která tvoří soukromou stránku nekonečna a nezměrné pole inteligence. Přestože bezmeznost uznáváme, lidská mysl má tendence k utváření hranic. Íšvara Pranidhána vyzývá k odevzdání se běhu světa, oddané vložení se do rukou neznáma.
Zdrojů a literatury je dnes spousta, pokud máte chuť, podívejte se třeba na
www.jogova-cviceni.cz
www.sarpa.cz
Asi Vás překvapí, že i jógová filosofie má své „desatero“.
Říká se mu Jama a Nijama.
Jama formuluje to, co bychom dělat neměli a doporučuje nám zbavit se negací, Nijama nás naopak nabádá k tomu, co bychom dělat měli….
Začneme o základních principech Jamy:
Neubližování – Ahinsa
Nejedná se pouze o zjednodušené „nezabiješ“, týkající se živých tvorů (a z něj vyplývající vegetariánství) ale o ubližování, které můžeme způsobovat svými činy, (po)mluvou, ale i pohledem. Zlá, nebo závistná poznámka, úšklebek či pomluva může snadno znehodnotit člověka, jeho myšlenky a i činy. Dokonce i sám sobě může člověk ubližovat - necitlivým přístupem k sobě, podceňováním se, špatnou náladou, závistí či zlobou.
Nelhaní - Satja
Žít v pravdě znamená dostat do souladu svoje činy a slova. Je to jeden z nejobtížněji splnitelných požadavků. Někdy lžeme proto, že chceme zastřít nedostatky, jindy ze strachu, prospěchářství, lenosti, ctižádostivosti či závisti. Lež slovem i skutkem je vždy projevy nečestnosti.
Nekradení - Astéja
Nebrat si, co mi nepatří, má mnoho různých podob. Nekrást majetek je ta, která nás napadne jako první, ale za krádež je možné považovat i to, že si přivlastňujeme cizí myšlenky, či nápady, nebo že okrádáme sebe i druhé o čas. Domyšleno do důsledku stejným okrádáním je i situace, kdy si své pošramocené sebevědomí vylepšujeme na úkor druhého nebo že neodvedeme svou práci tak, jak by bylo třeba, že věci děláme jen „na oko“.
Nevášnivost - Brahmačarja
Zdrženlivost v požitcích neznamená askezi a celibát, ale hospodárné zacházení s vlastními možnostmi a energií. Bezhlavým a okamžitým naplňováním našich tužeb se rychle vyčerpáváme a není snadné tomu v dnešní světe odolat. Za požitky jsou obvykle považovány příjem potravy, nápojů a sex, ale nezdrženlivost se může projevit třeba i provozováním záliby, které přerostlo v chorobnou vášeň.
Neulpívání - Aparigraha
Nehromadění, nehrabivost nás učí nezaujatému postoji k osobnímu vlastnictví hmotnému i duchovnímu. Radí nám přistupovat ke všemu jako pouze zapůjčenému pro tento život. Užívej, ale nelpi! Ani na majetku, ani na ničem jiném: na úspěchu, kráse, zvířeti, lidech, třeba i na vlastních rodičích nebo i na dětech - dát to nejlepší a nechat je jít vlastní cestou. Na mnohém lze ulpívat, a to nás činí závislými.
Pokračujeme pěti zásadami, které se souhrnně nazývají NIJAMA.
NIJAMA je tradičně chápaná jako pravidla či příkazy osobního chování. Vybízejí nás k zamyšlení se nad otázkami, jak se chováme, když se nikdo nedívá, jak si počínáme, jsme-li jediným svědkem. Příkazy nijamy podporují čistotu, spokojenost, sebekázeň, duchovní rozvoj. Jsou vlastnostmi vyjadřujícími vyzrálost osobnosti a objevují se spontánně, jako výsledek přirozeného a harmonického života.
Sauča neboli čistota znamená vnitřní pročištění orgánů a zároveň odstranění nečistot z mysli. Tělo a mysl jsou tvořeny smyslovými dojmy, které vstřebáváme z vnějšího prostředí. Všechny zvuky, doteky, obrazy, chutě i pachy nesou energii a informace, které se v nás metabolicky přeměňují. Sauča proto nabádá k tomu, abychom vědomě vybírali takové druhy potravy, které vyživují tělo, mysl i duši, trávili čas s lidmi, se kterými se cítíme dobře, v prostředí, které nám vyhovuje, a usilovali o čistotu svých myšlenek i činů.
Santoša v překladu spokojenost představuje nepřítomnost touhy zmnožovat své životní potřeby, je to spokojeností s tím, co je. Spokojenost nastává v okamžiku, kdy se oprostíme od potřeby vládnout nad situací, vše řídit, mít moc. Když zápasíme s nynější chvílí, bojujeme tím proti celému vesmíru. Spokojenost však nepředpokládá rezignovaný souhlas se vším, co nastane, ale přijetí toho, co se odehrává. Je to rozpoložení, ve kterém je vnitřní klid naprosto nezávislý na okolnostech a dění.
Tapas se překládá jako sebekázeň, askeze či odříkání. Prvotní význam slova tapas je ale oheň. Ohni přináleží stravování výživných i jedovatých látek a zdravý vnitřní oheň lze přirovnat ke správně fungujícímu metabolismu, neboť dokáže přeměnit všechny nečistoty. Lidé často spojují sebekázeň se strádáním, ale ti, kdo už dlouho setrvávají u jogínského způsobu života, říkají, že jsou disciplinovaní proto, že seřídili svůj biologický rytmus s rytmem přírody, a příroda má svůj řád.
Svádhjája je sebepoznáním. Klasický překlad „bytost oddaná studiu duchovní literatury“ je trochu zavádějící, neboť v jádru znamená svádhjája studium sama sebe. Představuje pohled do vlastního nitra, který nám dříve či později umožní pochopit vlastní hodnotu a prohloubí umění postavit se objektivním událostem. Svádhjája nás učí porozumět sobě samému, konat věci účelné, a nikoliv zbytečné, mluvit jen tehdy, máme-li co říct, neulpívat na povrchu, ale dobírat se vnitřní podstaty, odhalit pravdu.
Íšvara Pránidhána se většinou překládá jako víra nebo oddanost Bohu, která tvoří soukromou stránku nekonečna a nezměrné pole inteligence. Přestože bezmeznost uznáváme, lidská mysl má tendence k utváření hranic. Íšvara Pranidhána vyzývá k odevzdání se běhu světa, oddané vložení se do rukou neznáma.
Zdrojů a literatury je dnes spousta, pokud máte chuť, podívejte se třeba na
www.jogova-cviceni.cz
www.sarpa.cz