Madeira 2024

Toulání více i méně známými místy Madeiry

Madeira nás lákala už nějaký čas, a tak jsme pro jarní prázdniny 2024 vybrali tuhle celoroční destinaci. Doufali jsme, že na konci února a začátkem března tu ještě nebude tolik turistů. Asi jich tu bylo míň než v letních měsících, ale na nás to bylo i tak dost…O Madeiře najdete spousty informací, my jsme nejvíce čerpali z https://www.madeiran.cz/

Letěli jsme s TAP Portugal a přistání na vyhlášeném větrném letišti bylo hladké. Taxíkem jsem se přesunuli do městečka Machico, kde na nás čekal roztomilý rybářský domek Casa do Pescador. Všechno tam bylo jak se říká na pětníku a moc nás potěšilo i nachystané malé občerstvení. V Machicu jsme strávili 4 dny a noci.

Spravedlivě jsme je rozdělili mezi krásnou procházku po Levada do Canical, jeden den jsme se poctivě věnovali dovolenkové zahálce a jeden den a vyrazili autobusem na trek na poloostrov Ponta de Sao Lourenco v nejvýchodnější části Madeiry.

Poslední únorový den přestupného roku 2024 nám spolehlivá půjčovna přistavila objednané autíčko a my jsme vyrazilo na okružní cestu kolem ostrova. Další ubytování jsme měli v Ponta Delgada a cestou jsme navštívili palírnu třtinového rumu North Mills Distillery v Porto da Cruz a legendární černou pláž Seixal.

Neméně zajímavý byl i místní hřbitov…taková bylinková zahrádka.

Další den patřil objevování severního pobřeží ostrova. Přes Porto Moniz jsme dojeli až fantastické lanovce Teleferico das Achadas da Cruz , je to nejstrmější lanovka v Evropě, která klesá pod úhlem 45° a s mimořádným sklonem 98 %.

Zrovna dost foukalo, ale odvážný provozovatel slíbil, že ve 14 hodin to pustí. Kabina se kývala jen trochu, zážitek to byl silný a procházka pod strmými útesy neopakovatelná.

Lanovka fungovala i pro cestu zpět, a tak jsme mohli pokračovat na nejzápadnější bod ostrova k majáku Ponta do Pargo.

V noci sice sprchlo, ale i tak jsme se vydali na trochu blátivou, ale jinak pohodovou a jednu z nejzelenějších levádu do Rei.

Počasí nám přálo, sluníčko svítilo, a tak jsme si cestou „domů“ užili nekonečně výhledů, třeba Miradouro da Beira da Quinta.

Co by to bylo za dovolenou na Madeiře bez návštěvy Fanalu jednoho z nejmagičtějších a nejfotogeničtějších míst na Madeiře, starobylého vavřínového lesa. Řídký a mlhou zahalený les leží v nadmořské výšce kolem 1 200 metrů na náhorní plošině Paúl da Serra a je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.

Cestou na Fanal jsme nemohli minout ikonické skalní útvary Ribeira da Janela a vulkanické bazénky v Porto Moniz. Na koupání to ale nebylo.

Po dvou dnech na severu jsme se chystali na přesun na o poznání teplejší jižní pobřeží ostrova. Cestou jsme prozkoumali Sao Vincente a prošli Levadu das Rabacas včetně tunelu! Ubytování poblíž Ponta do Sol nám zprostředkovala Dominika, která se na Madeiru provdala na FB ji najdete jako Dommie Pereira.

Další ubytování sloužilo jako základna pro objevování jižního pobřeží. Využili jsme příznivé předpovědi počasí a střihli si trochu vertigo Levadu do Moinho a zpět Lavada Nova s vodopády.

Pak přišlo na řadu hlavní město Funchal, kde nám jeden den stačil. Daleko více se nám líbilo v zapadlé vesničkách Paul do Mar, Jardim do Mar nebo výhledy na Calhetu.

Moc zajímavým zážitkem byla návštěva madeirské Sagrada Familia. Na Madeiře žil a více než 15 let tvořil pan Macedo, se svou rodinou. Vybudoval „zmenšenou verzi“ slavné barcelonské katedrály. Jeho unikátní a málo známé poutní místo je skryté v horách nad u vesnice Campanário.

Místo je protkáno upravenými chodníčky lemovanými menšími kapličkami, náboženskými sochami a zdobenými detaily, které byly kompletně ručně vytvořeny z betonu a jemně odkazují na organickou architekturu Antoniho Gaudího. V areálu stojí hlavní malá kaple zasvěcená Svaté rodině, která slouží ke ztišení, rozjímání a modlitbě. Celé prostranství se nachází v nadmořské výšce kolem 700 metrů a nabízí dechberoucí, neokoukané výhledy do hlubokého zeleného údolí Ribeira Brava a na okolní horské masivy Serra d’Água.

Dovolená se pomalu chýlila ke konci. Ještě jsme si užili naučnou stezku Rota da Banana, kde jsme se poučili o pěstování banánů, dali si poslední dobrou kávu a chystali se k odletu…